Lekce 4 - základní pády podstatných jmen

1. pád (kdo, co?)
První pád je možné vyjádřit dvěma možnými způsoby.
Jednak koncovkou ~이/~가, druhak koncovkou ~은/~는, která má za účel zdůraznit větný člen, vytyčit ho. Užití obou dvou závisí na kmenové koncovce podstatného jména.

나무 → 나무가/나무는 [:namu → namuga/namunǔn:]
나비 → 나비가/나비는 [:nabi → nabiga/nabinǔn:]
사람 → 사람이/사람은 [:saram → sarami/saramǔn:]
신문 → 신문이/신문은 [:šinmun → šinmuni/šinmunǔn:]

그 나비가 예쁩니다.
[:kǔ nabiga jepǔmnida:]
Ten motýl je krásný.

저 사람은 젊습니다.
[:čo saramǔn čomsǔmnida:]
Tamten člověk je mladý.


4. pád (koho, co?)
Čtvrtý pád se vyjadřuje pomocí koncovky ~을/~를,
opět se užívá v závislosti na kmenové koncovce.

나무 → 나무를 [:namu → namurǔl:]
사람 → 사람을 [:saram → saramǔl:]

나는 나무를 봅니다.
[:nanǔn namurǔl pomnida:]
Vidím strom.

그 사람을 봅니다.
[:kǔ saramǔl pomnida:]
Toho člověka vidím.


Koncovka místa (v, na, od, z...)
Pro koncovku označující místo, kde probíhá nějaký děj,
používáme ~에서. Nejčastěji se pojí s dějovými slovesy a není závisla na kmenové koncovce.

방에서 [:pangeso:] z pokoje
백화점에서 [:pekchwadžomeso:] z obchoďáku

나비들이 공원에서 있습니다.
[:nabidǔri kongwoneso issǔmnida:]
V parku jsou motýli.

그는 방에서 잡니다.
[:kǔnǔn pangeso čamnida:]
(On) spí v pokoji.

학교에서 돌아옵니다.
[:hakkyoeso toraomnida:]
Vracím se ze školy.

Se slovesy 있다/없다 se nepojí koncovka ~에서 ale pouze ~에.
선생님은 학교에 있습니다.
[:sonsengnimǔn hakkyoe issǔmnida:]
Pan učitel je ve škole.

친구가 학교에 없습니다.
[:čchinguga hakkyoe obssǔmnida:]
Kamarád ve škole není.


2. pád (od koho, čeho, čí?)
Směr (v češtině určují pády) v korejštině tvoříme opět pomocí koncovek.
Od někoho/něčeho koncovkou ~에게서
(~한테서 uctivější verze téže koncovky)

친구에게서 od kamaráda [:čchinguegeso:]
할머니한테서 od babičky [:halmonihantcheso:]
엄마에거서 od maminky [:ommaegeso:]
아버제한테서 od otce [:abodžihantcheso:]

친구에게서 잡지를 받다
[:čchinguegeso čapčirǔl patta:]
dostat časopis od kamaráda

선생님한테서 책을 빌리다
[:sonsengnimhantcheso čchegǔl pillida:]
půjčit si knihu od učitele

Součástí 2. pádu jsou podstatná jména, na která se můžeme zeptat "čí?". Tyto, obvykle slovní spojení, spojujeme koncovkou ~의.

나의 집 můj dům [:naje čip:]
친구의 가방 kamarádova taška [:čchinguje kabang:]
엄마의 방 maminčin pokoj [:ommaje pang:]
우리의 음식 naše jídlo [:urije ǔmšik:]

이것은 나의 집입니다.
[:igosǔn naje čibimnida:]
Tohle je můj dům.

이 방은 엄마의 방입니다.
[:i pangǔn ommaje pangimnida:]
Tento pokoj je maminčina ložnice.


3. pád (komu, k čemu?)
Vyjádření někomu/(k) něčemu pak koncovkou ~에 pro neživotná podstatná jména a ~에게 pro životná. (~한테 uctivější verze pro životná podstatná jména). U neživotných podstatných jmen má tato koncovka význam většinou spíše směrový.

엄마에게 mamince [:ommaege:]
아버지한테 otci [:abodžihantche:]
성원에게 Song-wonovi [:songwonege:]
집에 domů [:čibe:]
학교에 do školy [:hakkjoe:]
광장에 na náměstí (kam?) [:kwangdžange:]

친구에게 잡지를 받다
[:čchinguege čapčirǔl patta:]
dát časopis kamarádovi

선생님한테 책을 빌리다
[:sonsengnimhantche čchegǔl pillida:]
půjčit knihu učiteli


Koncovka času (kdy?)
Čas se vyjadřuje pomocí koncovky ~에

아침에 ráno [:ačchime:], 전녁에 večer [:čonjoge:]
다음에 příště [:taǔme:], 지난해에 letos [:činanheje:]


5. pád (oslovujeme, voláme)
Oslovení vzniká jednoduše připojením koncovky ~아/~야.
Opět závisí na kmenové koncovce.

사람아! člověče! [:sarama:], 아들아! synu! [:adǔra:]
친구야! kamaráde! [:čchinguya:], 아이야! dítě! [:aiya:]


Spojovací pád (a, s, spolu)
Souřadné spojení jmen v češtině vyjádřené spojkou a vyjadřuje koncovka ~와/~과.

나비와 나무 motýl a strom [:nabiwa namu:]
나와 너 já a ty [:nawa no:]
아들과 딸 syn a dcera [:adǔlgwa ttal:]
밤과 낮 den a noc [:pamgwa nat:]

pádová koncovka se píše vždy u posledního ze jmen a vztahuje se na všechny členy:
사과와 앵두와 딸기는
[:sagwawa engduwa ttalginǔn:]
jablka a třešně a jahody... (1. pád, kdo co)

사과와 앵두와 딸기를 사다
[:sagwawa engduwa ttalgirǔl sada:]
koupit jablka, třešně a jahody (4. pád)

Druhým významem této koncovky je spojení "s, spolu (s)",
obvykle se však používá koncovky ~와/과 같이 nebo ~와/과 함께

너와 함께 s tebou [:nowa hamke:]
엄마와 함께 s maminkou [:ommawa hamke:]
나와 같이 se mnou [:nawa kači:]
언니와 같이 se sestrou [:onniwa kači:]