2008-07-28

Lekce 7 - slovesný základ Vol.2

4. U sloves s kmenem končícím na ㅣ, přidáváme koncovku 어.
V tomto případě však dochází k následujícímu stažení → ㅣ+ 어 = 여. Výjimečně je možné setkat se s nezkráceným tvarem, ale ve většině případu se slovesný základ tvoří takto a zkracuje se.

알리다 → 알려 oznámit [:alljo:]
지다 → 져 prohrát [:čjo:]
걸리다 → 걸려 trvat [:kolljo:]
다니다 → 다녀 docházet [:tanjo:]
기다리다 → 기다려 čekat [:kidarjo:]
흘리다 → 흘려 ronit [:hǔlljo:]


5. Mizení koncového ~ㅅ
Pokud máme u některých sloves v kmenové koncovce jako poslední znak ㅅ, po připojení příslučné koncovky při tvorbě slovesného základu se vypouští. Slovesný základ však nijak jinak neovlivňuje.

짓다
지어 stavět [:čio:]
붓다
부어 nalévat [:puo:]

!!! Toto vypouštění se týká pouze slov, které měly v minulosti místo znaku ㅅ znak jiný, který v dnešní podobě korejština již nezná. Pro jistotu je nutné si slovesné základy těchto sloves ověrit ve slovníku.


6. Střídání kmenového ~ㄷ za ~ㄹ

묻다 → 물어 ptát se [:muro:]
듣다 → 들어 slyšet [:tǔro:]
걷다 → 걸어 kráčet [:koro:]


7. Střídání kmenového ~ㅂ za ~ㅜ.
Ve spojení s koncovkou slovesného základu dostaneme tvar ~워.

가깝다
가까워 být blízko [:kakkawo:]
어렵다
어려워 být obtížný [:orjowo:]
쉽다
쉬워 být snadný [:šiwo:]
춥다
추워 být zima [:čchuwo:]

V případě slabik ~돕 a 곱 se ~ㅂ mění spolu s 아 na ~와
곱다
고와 být hezký [:kowa:]
돕다
도와 pomoci [:towa:]


8. Zkracování slovesného základu
Výše je již zmíněné zkracování slovesného základu například slovesa 하다. Z dalších je časté zkracovaní slovesa 되다
→ 되어 → 돼 (stát se) nebo případy sloves s kmenovou slabikou .

보내다
(보내어) 보내 posílat [:pone:]
지내다
(지내어) 지내 trávit čas [:čine:]


Lekce 6 - slovesný základ Vol.1

Při tvoření i jiných ydvořilostních koncovek než jen ~ㅂ니다/습니다 je nutné dopátrat se slovesného základu slova. Stejně tak je tento základ nezbytný pro tvorbu minulého času slovesa.

Na první pohled se tvorba slovesného základu může zdát komplikovaná, ale má poměrně pevná pravidla, což manipulaci se slovy o moc zjednodušuje.


1. Slovesa, která mají v kmeni 'kladnou' samohlásku
(čili ㅏ, ㅗ nebo 야)

Slovesný základ u těchto sloves se tvoří
odtržením ~다 a příponou ~아.

받다 → 받아 dostat [:pada:]
보다 → 보아 (봐) vidět [:poa/pwa:]
좋다 좋아 být dobrý [:čoa:]
돌다 → 돌아 vracet se [:tora:]
놀다 → 놀아 hrát si, bavit se [:nora:]

U kmenů již končících na ㅏ dochází ke krácení slovesného základu a přidaná koncovka ~아 se rovná kmeni slova
slovo končící na ㅏ + koncovka 아 = pouze kmenová koncovka tak, jak byla na začátku.
(např. 가다
→ 가 + ㅏ = pouze 가)

가다 → 가 jít [:ka:]
자다
→ 자 spát [:ča:]
사다
→ 사 kupovat [:sa:]


2. slovesa, která mají v kmeni 'zápornou' samohlásku
(čili ㅓ, ㅜ nebo ㅡ)
U těchto sloves se slovesný základ tvoří opět
odtržením ~다 a příponou ~어.

먹다
→ 먹어 jíst [:mogo:]
주다
→ 주어 (줘) dávat [:čuo/čwo:]
울다
→ 울어 plakat [:uro:]
불다
→ 불다 foukat [:puro:]


Podobně jako u sloves končících na ㅏ je tomu u sloves končících na ㅓ nebo ㅕ.
slovo končící na ㅓ + koncovka 어 = pouze kmenová koncovka tak, jak byla na začátku.

서다
→ 서 + 어 = pouze 서 vstávat [:so:]
켜다
→ 켜 + 어 = pouze 켜 zapalovat [:kchjo:]


U sloves která mají v otevřeném kmeni ㅡ samohláska mizí a mění se v ㅓ.
쓰다
→ 써 psát [:sso:]
크다
→ 커 být velký [:kcho:]

U víceslabičných kmenů zaměníme v tomto případě koncovou samohlásku ㅡ koncovkou neboㅏ ㅓ podle předcházející slabiky

아프다 → 아파 bolet [:apcha:]
바쁘다
→ 바빠 spěchat [:pappa:]
슬프다
→ 슬퍼 být smutný [:sǔlpcho:]
나쁘다→ 나빠 být zlý, špatný [:nappa:]



VÝJIMKY
Při tvorbě slovesného základu bohužel dochází i k mnoha výjimkám, které je nutné si zapamatovat.

A. Sloveso 하다 má tvar slovesného základu 하여, zkráceně 해 - tato zkrácená verze se však používá v 99% jakékoliv komunikace.

깨끗하다 být čistý [:kkekkǔtchada:]
깨끗하여 [:kkekkǔtchajo:], 깨끗해 [:kkekkǔtche:]

건설하다 budovat [:konsorhada:]

건설하여 [:konsorhajo:], 건설해 [:konsorhe:]

일하다 pracovat [:irhada:]
일하여 [:irhajo:], 일해 [:irhe:]

말하다 mluvit [:marhada:]

말하여 [:marhajo:], 말해 [:marhe:]


B. Je-li kmen tvořen pouze samohláskou ㅗ nebo ㅜ, koncovka slovesného základu splyne ve slabiku 와 nebo 워 v závislosti na předešlé koncovce.

오다
(오+아)přicházet [:wa:]
싸우다
(싸우+어) 싸워 bojovat [:ssawo:]
피우다
(피우+어) 피워 kouřit [:pchiwo:]


C. Kmeny končící slabikou ~로 tvoří slovesný základ splynutím v ~ㄹ라 nebo ~ㄹ러 v závislosti na předešlé koncovce.

모르다 → 몰라 nevědět, neznat [:molla:]
바르다 → 발라 natírat [:palla:]
부르다
→ 불러 volat [:pullo:]
흐르다
→ 흘러 téci [:hǔllo:]


Jen několik sloves tvoří slovesný základ odlišně:
(nutné zapamatovat si)

이르다
이르러 dosáhnout něčeho [:irǔro:]
푸르다
푸르러 být zelenomodrý [:pchurǔro:]
누르다
누르러 být žlutý [:nurǔro:]
따르다
따라 v závislosti na [:ttara:]

Lekce 5 - číslovky

Korejština užívá dvou číselných systému. Korejského a sinokorejského (převzaté z čínstiny). Obou dvou se užívá v různých případech. Korejské číslovky se používají například jako přívlastek ve větě (jeden člověk, dvě hodiny, pět kusů, tři kávy), sinokorejských se užívá v běžném počítání (peníze, násobilka, tel. čísla...).







Roční období
(rok sinokor./kor. [:ňon/he:])

jaro [:pom:]
léto 여름 [:jorǔm:]
podzim 가을 [:kaǔl:]
zima 겨울 [:kjoul:]



Měsíce
(měsíc sinokor./kor. [:wol/tal:] )

leden 일월 [:irwol:]
únor 이월 [:iwol:]
březen 삼월 [:samwol:]
duben 사월 [:sawol:]
květen 오월 [:owol:]
červen 유월 [:juwol:]
červenec 칠월 [:čchirwol:]
srpen 팔월 [:parwol:]
září 구월 [:kuwol:]
říjen 시월 [:šiwol:]
listopad 십일월 [:šibirwol:]
prosinec 십이월 [:šibiwol:]



Dny v týdnu
(den v týdnu 요일 [:joil:])

pondělí 월요일 [:worjoil:]
úterý 화요일 [:hwajoil:]
středa 수요일 [:sujoil:]
čtvrtek 목요일 [:mogjoil:]
pátek 금요일 [:kǔmjoil:]
sobota 토요일 [:tchojoil:]
neděle 일요일 [:irjoil:]

týden 주일 [:čuil:]
víkend 주말 [:čumal:]
den sinokor./ kor. [:il/nal:]



Datum
K vypsání data se používají sinokorejské číslovky
a to v pořadí rok/měsíc/den

25. června 1995 - 1995년 6월 25일
(일천구백구십오년 유월 이십오일)
[:ilčchongubekkušiboňon juwol išiboil:]

9. listopadu 2008 - 2008년 11월 9일
(이천팔년 십일월 구일)
[:ičchonpchalňon šibirwol kuil:]



Hodiny
Při určování hodin se používá korejských číslovek ve zkráceném tvaru + 시 (hodina). Minuty (분) a vteřiny (초) se vyjadřují pomocí sinokorejských číslovek.

12 hod. 35 min. - 열두시 삼십오분
[:jolduši samšibobun:]

9 hod. 15 min. - 아홉시 십오분
[:ahobši šibobun:]

3 hod. 50 min. 27 vteřin - 세시 오십분 이십칠초
[:seši ošippun išipčchilčcho:]

Půlhodiny (
půl [:pan:]) je možné snadno vyjádřit ve formátu hodina + půl
půl jedné 열두시 반 [:jolduši ban:] (12 + půl)
půl osmé 일곱시 반 [:ilgopši ban:] (7 + půl)

2008-07-23

Lekce 4 - základní pády podstatných jmen

1. pád (kdo, co?)
První pád je možné vyjádřit dvěma možnými způsoby.
Jednak koncovkou ~이/~가, druhak koncovkou ~은/~는, která má za účel zdůraznit větný člen, vytyčit ho. Užití obou dvou závisí na kmenové koncovce podstatného jména.

나무 → 나무가/나무는 [:namu namuga/namunǔn:]
나비
→ 나비가/나비는 [:nabi nabiga/nabinǔn:]
사람
→ 사람이/사람은 [:saram sarami/saramǔn:]
신문
→ 신문이/신문은 [:šinmun šinmuni/šinmunǔn:]

그 나비가 예쁩니다.
[:k
ǔ nabiga jepǔmnida:]
Ten motýl je krásný.

저 사람은 젊습니다.
[:čo saram
ǔn čomsǔmnida:]
Tamten člověk je mladý.


4. pád (koho, co?)
Čtvrtý pád se vyjadřuje pomocí koncovky ~을/~를,
opět se užívá v závislosti na kmenové koncovce.

나무 → 나무를 [:namu → namurǔl:]
사람 → 사람을 [:saram → saramǔl:]

나는 나무를 봅니다.
[:nan
ǔn namurǔl pomnida:]
Vidím strom.

그 사람을 봅니다.
[:k
ǔ saramǔl pomnida:]
Toho člověka vidím.


Koncovka místa (v, na, od, z...)
Pro koncovku označující místo, kde probíhá nějaký děj,
používáme ~에서. Nejčastěji se pojí s dějovými slovesy a není závisla na kmenové koncovce.

방에서 [:pangeso:] z pokoje
백화점에서 [:pekchwadžomeso:] z obchoďáku

나비들이 공원에서 있습니다.
[:nabid
ǔri kongwoneso issǔmnida:]
V parku jsou motýli.

그는 방에서 잡니다.
[:k
ǔnǔn pangeso čamnida:]
(On) spí v pokoji.

학교에서 돌아옵니다.
[:hakkyoeso toraomnida:]

Vracím se ze školy.

Se slovesy 있다/없다 se nepojí koncovka ~에서 ale pouze ~에.
선생님은 학교에 있습니다.
[:sonsengnim
ǔn hakkyoe issǔmnida:]
Pan učitel je ve škole.

친구가 학교에 없습니다.
[:čchinguga hakkyoe obss
ǔmnida:]
Kamarád ve škole není.


2. pád
(od koho, čeho, čí?)
Směr (v češtině určují pády) v korejštině tvoříme opět pomocí koncovek.
Od někoho/něčeho koncovkou ~에게서
(
~한테서 uctivější verze téže koncovky)

친구에게서 od kamaráda [:čchinguegeso:]
할머니한테서 od babičky [:halmonihantcheso:]

엄마에거서 od maminky [:ommaegeso:]
아버제한테서 od otce [:abodžihantcheso:]

친구에게서 잡지를 받다
[:čchinguegeso čapčir
ǔl patta:]
dostat časopis od kamaráda

선생님한테서 책을 빌리다
[:sonsengnimhantcheso čcheg
ǔl pillida:]
půjčit si knihu od učitele

Součástí 2. pádu jsou podstatná jména, na která se můžeme zeptat "čí?". Tyto, obvykle slovní spojení, spojujeme koncovkou ~의.

나의 집 můj dům [:naje čip:]
친구의 가방 kamarádova taška [:čchinguje kabang:]
엄마의 방 maminčin pokoj [:ommaje pang:]
우리의 음식 naše jídlo [:urije
ǔmšik:]

이것은 나의 집입니다.
[:igos
ǔn naje čibimnida:]
Tohle je můj dům.

이 방은 엄마의 방입니다.
[:i pang
ǔn ommaje pangimnida:]
Tento pokoj je maminčina ložnice.


3. pád (komu, k čemu?)

Vyjádření někomu/(k) něčemu pak koncovkou ~에 pro neživotná podstatná jména a ~에게 pro životná. (~한테 uctivější verze pro životná podstatná jména). U neživotných podstatných jmen má tato koncovka význam většinou spíše směrový.

엄마에게 mamince [:ommaege:]
아버지한테 otci [:abodžihantche:]
성원에게 Song-wonovi [:songwonege:]

집에
domů [:čibe:]

학교에 do školy [:hakkjoe:]
광장에 na náměstí (kam?) [:kwangdžange:]

친구에게 잡지를 받다
[:čchinguege čapčir
ǔl patta:]
dát časopis kamarádovi

선생님한테 책을 빌리다
[:sonsengnimhantche čcheg
ǔl pillida:]
půjčit knihu učiteli


Koncovka času (kdy?)
Čas se vyjadřuje pomocí koncovky ~에

아침에 ráno [:ačchime:], 전녁에 večer [:čonjoge:]
다음에 příště [:ta
ǔme:], 지난해에 letos [:činanheje:]


5. pád (oslovujeme, voláme)
Oslovení vzniká jednoduše připojením koncovky ~아/~야.
Opět závisí na kmenové koncovce.

사람아! člověče! [:sarama:], 아들아! synu! [:ad
ǔra:]
친구야! kamaráde! [:čchinguya:], 아이야! dítě! [:aiya:]


Spojovací pád (a, s, spolu)
Souřadné spojení jmen v češtině vyjádřené spojkou a vyjadřuje koncovka ~와/~과.

나비와 나무 motýl a strom [:nabiwa namu:]
나와 너 já a ty [:nawa no:]

아들과 딸 syn a dcera [:ad
ǔlgwa ttal:]
밤과 낮
den a noc [:pamgwa nat:]

pádová koncovka se píše vždy u posledního ze jmen a vztahuje se na všechny členy:
사과와 앵두와 딸기
[:sagwawa engduwa ttalgin
ǔn:]
jablka a třešně a jahody... (1. pád, kdo co)

사과와 앵두와 딸기사다
[:sagwawa engduwa ttalgir
ǔl sada:]
koupit jablka, třešně a jahody (4. pád)

Druhým významem této koncovky je spojení "s, spolu (s)",
obvykle se však používá koncovky ~와/과 같이 nebo ~와/과 함께

너와 함께 s tebou [:nowa hamke:]
엄마와 함께 s maminkou [:ommawa hamke:]
나와 같이 se mnou [:nawa kači:]
언니와 같이 se sestrou [:onniwa kači:]

Lekce 3 - slovesa dějová a kvalitativní



Korejská slovesa se podle významu dělí na dvě hlavní skupiny, na slovesa dějová a slovesa kvalitativní.



1. Dějová slovesa vyjadřují nějakou činnosti, stav nebo děj.
보다 dívat se [:poda:], 가다 jít [:kada:], 오다 přícházet [:oda:]
쓰다 psát [:ssǔda:], 자다 spát [:čada:], 듣다 slyšet [:tǔtta:]...

2. Kvalitativní slovesa vyjadřují vlastnosti či kvalitu.
젊다 být mladý [:čomta:], 높다 být vysoký [:nopta:]
다르다 být jiný [:tarǔda:], 좋다 být dobrý [:čotcha:]...
V češtině odpovídají přídavným jménům, v korejštině jsou však braná jen jako tvar slovesa a je nutné je tak pro správnou větnou kontrukci vnímat. Tvoří se koncovkou ~ㄴ/은.

예쁘다 být krásný [:jepǔda:]
예쁜 → 예쁜 여자 krásná žena [:jepǔn jodža:]

나쁘다 být špatný [:napǔda:]
→ 나쁜
→ 나쁜 책 špatná kniha [:napǔn čchek:]

다르다 být jiný [:tarǔda:]
→ 다른 다른 잡지 jiný časopis [:tarǔn čapči:]

높다 být vysoký [:nopta:]
→ 높은
높은 사람 vysoký člověk [:nopchǔn saram:]

slovosled ve větě:
높은 사람을 봅니다.
[:nop
ǔn saramǔl pomnida:]
Vidím vysokého člověka.

다른 잡지를 읽습니다.
[:dar
ǔn čapčirǔl ilsǔmnida:]
Čtu jiný časopis.


Pokud je korejské přídavné jméno tvořeno jménem podstatným (např. Jablečný džus), jeho tvar zůstává v nulovém pádě bez použití jakýchkoliv koncovek.
사과 쥬스 jablečný džus (=jablko džus) [:sagwa džjus:]


Zdvořilá koncovka přítomného času ~ㅂ니다/~습니다
Korejština má až příliš bohatě rozvinutý systém vyjadřování zdvořilosti. Zatímco my máme jen vykání a tykání, korejci si zakládají na daleko větším možství různých nuancí. Stupeň zdvořilosti závisí na vztahu komunikujících osob. Zvažuje se věk, sociální či pracovní postavení nebo vzájemný osobní vztah či momentální emoce.

Formální zdvořilostní stupeň použiván v médiích či při komunikaci s né známou osobou případně osobou, k níž z jakéhokoliv důvodu vzhlížíme a respektujeme ji, je právě ~ㅂ니다/~습니다. Jejich připojení ke slovesům závisí na posledním písmenu, pakliže končí na samohlásku či souhlásku.


sloveso +
~ㅂ니다
  • 가다 → 갑니다 [:kada → kamnida:]
  • 오다 → 옵니다 [:oda → omnida:]
  • 보다 → 봅니다 [:poda → pomnida:]
  • 쓰다 → 씁니다 [:sǔda → sǔmnida:]

sloveso + ~습니다

  • 있다 → 있습니다 [:itta → isǔmnida:]
  • 좋다 → 좋습니다 [:čotcha → čosǔmnida:]
  • 높다 → 높습니다 [:nopta → nopsǔmnida:]
  • 젊다 → 젊습니다 [:čomta → čomsǔmnida:]

Slovesa s konečnou hláskou
~ㄹ ji vypouštějí.
  • 알다 → 압니다 [:alda → amnida:]
  • 살다 → 삽니다 [:salda → samnida:]

2008-07-22

Lekce 2 - spona ida & základní konstrukce vět

Spona 이다 má význam "být někým/něčím" a nesmí být zaměňována se slovesem 있다 (být, ncházet se někde, existovat).

Kladný tvar: 이다, v záporu 아니다 (nebýt, nejsem, není...)
Zdvořilý tvar: 입니다, v záporu 아닙니다
Zdvoř. tvar v otázce: 입니까? v záporu 아닙니까?


1) Konstrukce "A je B"

이것은 나비입니다. Tohle je motýl. [:igosǔn nabiimnida:]
이것은 나무입니다. Toto je strom. [:igosǔn namuimnida:]
이 사람은 우리 선생님입니다. Ten člověk je můj/náš učitel.
[:i saramǔn uri sonsengnimimnida:]

V kladné větě se spona pojí s nulovým pádem podstatného jména a píše se s ním dohromady.



2) Konstrukce "A není B"

이것은 나비가 아닙니다.
[:igosǔn nabiga animnida:]
Tohle není motýl.

이것은 나무가 아닙니다.
[:igos
ǔn nabiga animnida:]
Toto není strom.

이 사람은 우리 선생님이 아닙니다.
[:i saramǔn uri sonsengnimi animnida:]
Ten člověk není můj učitel.

V záporné větě je podstatné jméno vždy v prvním pádě nikoliv v pádě nulovém a píše se zvlášť.



3) Konstrukce "A je B?"

이것은 나비입니까?
[:igos
ǔn nabiimnikka:]
Je tohle motýl?

이것은 나무입니까?
[:igos
ǔn namuimnikka:]

Je toto strom?

이 사람은 선생님입니까?
[:i saramǔn sonsengnimimnikka:]
Je tento člověk učitel?

S nulovým pádem se spona opět píše dohromady.



4) Konstrukce "A není B?"

이것은 나비가 아닙니까?
[:igosǔn nabiga animnikka:]
Tohle není motýl?

이것은 나무가 아닙니까?
[:igosǔn namuga animnikka:]

Toto není strom?

이 사람은 선생님이 아닙니까?
[:i saramǔn sonsengnimi animnikka:]
Ten člověk/On není učitel?

Podstatné jméno je před zápornou sponou v prvním pádě (~이/~가) a píše se zvlášť.



5) Konstrukce "A není B, ale C"

이것은 나비가 아니고 나무입니다.
[:igos
ǔn nabiga anigo namuimnida:]
Tohle není motýl ale strom.

이것은 잡지가 아니라 신문입니다.
[:igos
ǔn čapčiga anira šinmunimnida:]
Toto není časopis nýbž noviny.

이 사람은 선생님이 아니고 학생입니다.
[:i saram
ǔn sonsengnimi anigo haksengimnida:]
On není učitel, je to student.

Ke spojení obou částí se používá koncovky ~고 nebo ~라, má význam protikladu.

2008-07-21

Lekce 1 - zájmena

Zájmena ukazovací

[:i:] tento, tato, toto, tenhle apod.
[:kǔ:] ten, ta, to (ti)
[:čo:] onen, tamten, támhleto apod.

Rozeznávají vzdálenost, která vás pojí od předmětu, o kterém mluvíme.

Zájmena osobní

  • [:na:] já, [:čo:] já (skromě)
  • 우리/우리들 [:uri:] my, 저희/저회들 [:čohi:] my (skromě)
  • [:no:] ty, 너희/너희들 [:nohi:] vy
  • 당신 [:tangšin:] vy (vykání), 당신들 vy (množné číslo, vykání)

Při tvoření prvního pádu je několik výjimek, které je nutné si zapamatovat
나 → 내가 (místo 나가), ty 너 → 네가 (místo 너가), já 저 → 제가 (místo 저가) viz Lekce 4 - základní pády podstatných jmen

Velmi populárními náhražkami za zájmena jsou v koreji oslovení značící příbuzenské vztahy

  • 오빠 starší bratr, pro holky [:oppa:]
  • starší bratr, pro kluky [:hyong:]
  • 언니 starší sestra, pro holky [:onni:]
  • 누나 starší sestra, pro kluky [:nuna:]

Jejich použití je prosté

  1. ve smyslu příbuzenstva
  2. jste s někým dobří přátelé, "jako by jste byli sourozenci". Jste si velmi blízcí. Jakékoliv takovéhle užití příbuzenského zařazení je tudíž volně přeložitelné jako jméno, pouze v korejštině má pak lehce hlubší význam toho, že značí jakousi větší blízkost.
  3. nahrazuje ve vztahu oslovení typu "zlato" (platí zejména pro 오빠)
  • 동생/여동생 [:tongseng/jodongseng:] mladší sourozenec - bratr/sestra, pro obe pohlavi (jako oslovení se moc nepoužívá a když, tak spíše výsměšně)
  • 아저씨 [:adžoši:] doslovně znamená muž ve věku (něčích) rodičů, v praxi použitelné jako "pane" či "strejdo" - ne však ve smyslu příbuzenstva ale v rámci věkového chápání osoby
  • 아줌마 [:adžuma:] žena ve věku rodičů, v praxi "paní"